Prevence narušování vzdušných prostorů
I během šťastného letu může dojít k nechtěnému narušení prostoru.
K narušení vzdušného prostoru dochází, když letadlo vletí do prostoru, do kterého je vyžadováno zvláštní povolení, aniž by takové povolení mělo. Přičemž nejde pouze o řízené prostory, ale i o zakázané či jinak omezené prostory. Přinášíme rady, které pilotům pomohou nechtěným narušením předejít. A také návod, co dělat, když přeci jen k tomuto průšvihu dojde.
Narušování prostorů dle kategorie letadel
Podle informací od Ústavu pro zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN) přetrvává v ČR negativní trend v počtu případů narušení vzdušného prostoru, a to především u letů všeobecného letectví (GA). Letadla s MTOM do 2 250 kg představují přibližně 80 % všech takových incidentů. Zvláštní pozornost si bohužel zasluhují ultralehká letadla (ULL), jejichž podíl v těchto incidentech během let 2022 a 2023 rostl. Ultralehké letouny tvoří zhruba 30 %, a ultralehké kluzáky přibližně 15 % z kategorie incidentů letadel s MTOM do 2 250 kg. Podíl rostl u obou těchto kategorií.
Hlavní příčinou incidentů bývá dle ÚZPLN chyba posádek, často spojená s nedostatečnou nebo nesprávnou předletovou přípravou, což vede k odchylkám od plánované trasy letu. Riziko incidentů se zvyšuje, pokud letadlo není v kontaktu s letovými provozními službami (ATS), například s FIC Praha Information.
Nejčastěji dochází k narušení pevných struktur vzdušných prostorů, tedy řízených okrsků (CTR) a koncových řízených oblastí (TMA). Z provedených šetření vyplývá, že jen malý počet posádek si svou chybu uvědomí a omluví se, zatímco většina své pochybení bagatelizuje. Existují dokonce případy, kdy piloti úmyslně vypínají odpovídač, aby se vyhnuli detekci a následnému vyšetření.
Řízené prostory existují kvůli ochraně dopravních a dalších IFR letů, jejichž piloti mají zejména po odletu nebo při klesání do destinace plné ruce práce. Aby se nemuseli koukat ven a neustále hledat konfliktní provoz, chrání je řízený prostor a bezpečně daleko od ostatních letadel je drží řídící letového provozu. Pokud někdo takový prostor naruší, tak celý tento koncept ohrozí. Foto: © Dominik Hanke
Většinu těchto zaznamenaných incidentů způsobuje lidský faktor:
nedostatečná předletová příprava,
neznalost prostoru,
odchylky od plánované trasy (záměrné i nechtěné),
chybné nastavení výškoměru,
nevyužití navigačních pomůcek,
ztráta orientace,
nesplnění pokynů ATS.
Dopady a rizika
Letadlo vstoupí do řízeného/omezeného vzdušného prostoru, aniž by získalo povolení, což může vést k:
ztrátě separace od provozu uvnitř prostoru, případně i ke srážce,
narušení plynulého toku provozu v řízeném vzdušném prostoru,
odvedení pozornosti řídícího letového provozu od jiných úkolů při řešení situace.
⚠️ V případě letu bez odpovídače (nebo při jeho úmyslném vypnutí) výrazně roste riziko srážky s provozem uvnitř narušeného prostoru. V případě záměrného vypnutí odpovídače je tato „neviditelnost“ však pouze domnělá. Celý FIR Praha je totiž pokrýván primárními radary (PSR), umístěnými na téměř všech našich řízených letištích včetně těch vojenských, což umožňuje při následném vyšetřování narušitele identifikovat.
JAK PŘEDCHÁZET NARUŠENÍ VZDUŠNÝCH PROSTORŮ?
L159 Alca Armády ČR. Foto: © Zdeněk Černý
Dodržovat komunikační postupy pro získání povolení ke vstupu do řízeného prostoru, které jsou jasně stanoveny v národních předpisech – například v L Frazeologie.
Správné použití odpovídače pomůže letadlům vybaveným TCAS vyhnout se srážce i v případě, kdy konfliktu nedokáže zabránit stanoviště ATS. (Letadlo vybavené odpovídačem jej musí mít po celou dobu letu zapnutý.)
Dostupnost krátkodobého upozornění na konflikt (STCA) v přehledových systémech ŘLP.
Při letu mimo řízené prostory vždy alespoň monitorovat kmitočet Praha Information.
Zvláště důležité je si uvědomit, že informace o aktuální neaktivitě omezeného prostoru z Praha Information má platnost pouze 20 minut.
Typické scénáře
❌ Letadlo, které se blíží k řízenému prostoru, žádá o povolení k vstupu do prostoru. Frekvence je však obsazená a řídicí letového provozu dává pilotovi pokyn ČEKEJTE. Pilot však i přesto pokračuje po své naplánované trati a bez povolení vstoupí do řízeného prostoru bez povolení.
✅ Dokud pilot neobdrží výslovné povolení ke vstupu do prostoru, nesmí prostor narušit. Buďto musí začít vyčkávat před prostorem, nebo se prostoru vyhnout (horizontálně nebo vertikálně).
❌ Pilot se vydá na místní let do oblasti, kterou dobře zná a běžně v ní létá. Proto se rozhodl neprovést předletovou přípravu, a z toho důvodu nezjistil, že v dané oblasti je platný dočasně omezený prostor (například na vojenské výsadky, nebo výcvikové lety vojenských dronů). Ze stejného důvodu se rozhodl nenaladit si frekvenci Praha Information, a zůstal na kmitočtu domovského letiště. Během letu si narušení není vědom, a neslyší volání dispečera Praha Information.
✅ Nejpozději na začátku každého letového dne je nutné zkontrolovat stav vzdušného prostoru a plán jeho využití (AUP), k čemuž je nejlepším nástrojem AisView od ŘLP ve webové verzi nebo v mobilní aplikaci. Dočasné omezení vzdušného prostoru se může objevit i v místech, kde to není obvyklé. Monitorovat frekvenci Praha Information i v nám známé oblasti je jistě dobrý nápad. Pomoci může nejen letům na delších tratích.
❌ Žák na sólovém navigačním letu nevědomě naruší několik prostorů kvůli chybě navigace. Že něco není v pořádku ho napadne, až když uvidí vojenský letoun, který se k němu přiblížil.
✅ S lidskou chybou je nutné počítat, a to platí i o chybě navigační. Může se jí dopustit každý pilot, nejen žák na sóle. V těchto případech je vynikající prevencí monitorování frekvence Praha Information a zapnutý odpovídač, je-li jím letadlo vybaveno. Dispečer FIC totiž v takovém případě zkusí pilota zavolat, aby ho upozornil a pomohl mu se z prostoru bezpečně dostat ven.
přispívající faktory
Přetížení frekvence,
pilot zaměstnaný jinými úkoly,
nejasná komunikace řídících s VFR lety vedoucí k nedorozuměním.
prevence
Je potřeba klást větší důraz na komunikační postupy a předletovou přípravu během opakovacích školení a výcviku pilotů.
© Adam Jandora
Piloti nesmí vstoupit do řízeného vzdušného prostoru, dokud si nejsou jisti, že získali řádné povolení.
Řídící by měli zdůraznit pilotům, aby zůstali mimo řízený vzdušný prostor, v případě, že vstup nemůže být schválen okamžitě.
Piloti by měli věnovat pozornost aktivaci dočasně omezených prostorů před každým zahájením svého letového dne. Například pomocí AisView.
Při letu mimo ATZ a řízené prostory by piloti měli vždy alespoň monitorovat, nebo se rovnou ohlásit na příslušné frekvenci FIC Praha (volací znak Praha Information) a mít zapnutý a správně nastavený odpovídač, je-li jím letadlo vybaveno.
Elektronické navigační pomůcky musí být udržovány aktualizované. Za kontrolu, že obsahují aktuální informace zodpovídá velitel letadla. Navigační aplikace nemohou garantovat správnost všech obsažených prostorů (vyjma aplikací příslušných úřadů, např. od ŘLP), a proto je potřeba je při přípravě porovnat s informacemi s garantovaných zdrojů.
CO DĚLAT PŘI NARUŠENÍ PROSTORU
Jak již bylo zmíněno, chybovat je lidské a nikdy tomu zcela nezabráníme. Když už dojde k průšvihu a pilot zjistí, že narušil prostor, je potřeba to řešit. Rozhodně nejlepší přístup je postavit se k tomu čelem a proaktivně.
Zjistím narušení za letu:
Neprodleně se ohlásím příslušnému stanovišti. Pokud nevím, které to je, případně kde se nacházím, kontaktuji Praha Information pro navigační pomoc.
Vysvětlím, že jde o navigační chybu a požádám o instrukce pro opuštění prostoru (případně pro pokračování kam potřebuji).
Zjistím narušení zpětně:
Zavolám telefonicky na příslušné stanoviště, vysvětlím situaci a zeptám se na další postup – zdali je případ předmětem hlášení či nikoliv.
Stavím se k situaci zodpovědně, a o ponaučení se podělím i s ostatními piloty.
Založeno na Zápisu ze semináře k prevenci narušení vzdušného prostoru (ASI) konaného dne 23. 6. 2023 v IATCC v Jenči a článku Airspace Infringement and Communication, SKYbrary, zdroje: www.caa.cz, www.skybrary.aero.