Začíná noc
Pohyb Země kolem Slunce v průběhu kalendářního roku; zdroj: https://commons.wikimedia.org
Stejně jako podzim střídá léto, střídají i krátké dny ty dlouhé. Viníkem tomu všemu je sklon zemské osy, který je zhruba 23,5°. Ode dne, kdy slunce dosáhne nejsevernějšího bodu své pomyslné dráhy, tedy obratníku Raka (okolo 21. června - letní slunovrat), dochází na severní polokouli ke zkracování doby slunečního svitu. Zatímco v období slunovratu je v našich zeměpisných šířkách změna této doby téměř zanedbatelná (méně než 1 minuta za den), v období rovnodennosti (okolo 23. září - podzimní rovnodennost) dochází ke zkracování respektive prodlužování dne nejvýrazněji (okolo 3 minut za den). K prodlužování dne na severní polokouli dochází až poté, co slunce dosáhne nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy, tedy obratníku Kozoroha (okolo 21. prosince - zimní slunovrat), a vrací se zpět přes rovník ( okolo 20. března - jarní rovnodennost) k obratníku Raka. Celý koloběh se pak znovu opakuje už od nepaměti.
Zkracování doby slunečního svitu se zásadně dotýká nejen velké letecké dopravy, ale zvlášť všeobecného letectví. Jelikož čerstvý pilot po absolvování leteckého výcviku PPL či LAPL je schopen provádět lety pouze ve dne, musí si dodatečně projít výcvikem NIGHT pro létání za VFR i v noci. Přesto může takový čerstvý pilot provádět lety a přistání i po západu slunce a vzlety před jeho východem bez jakéhokoliv porušení leteckých předpisů. Umožňuje to totiž definice noci, kterou je možné najít například ve VFR příručce v části VFR-ENR-2 Pravidla pro VFR.
Noc je zde definována jako doba mezi koncem občanského soumraku (TE) a začátkem občanského svítání (TB). Občanský soumrak končí večer, kdy je střed slunečního disku 6° pod horizontem, a občanské svítání začíná ráno, když je střed slunečního disku 6°pod horizontem.
Znázornění stmívání; zdroj: https://commons.wikimedia.org
Časy východů, západů, stmívání a svítání se liší kromě změny zeměpisné šířky, změnou zeměpisné délky, ale taky rok od roku jsou trochu rozdílné. Pravidelně aktualizované tabulky přesných časů pro souřadnice 50° 00’ 00’’ N 015° 00’ 00’’ E a 4 česká letiště najdete v AIP v části GEN 2.7 Tabulky východů a západů slunce.
Nezmeškejte už žádnou aktualizací leteckých publikací a přihlaste se k odběru novinek v rámci vzdělávacích e-mailů od AirGuru.cz
Pokud neradi ztrácíte čas dopočítáváním přesných časů právě pro vaši polohu, můžete využít jeden z mnoha online kalkulátorů, které vám prozradí všechny potřebné časy pro vámi zadanou polohu. Takovou úsporu času nabízí například Sunrise / Sunset / Twilight Calculator od FAA.
Jak tedy vidíte, piloti bez výcviku NIGHT mohou létat i po západu/před východem slunce, aniž by se dopouštěli letecké nekázně, ovšem pouze pokud mají rozsvícena protisrážková a polohová světla (viz předpis L2 - Pravidla létaní ustanovení 3.2.3.1). Navzdory tomu je tento čas jasně omezen a plánovat let bez potřebné časové rezervy se nevyplácí. Oblačnost nebo kopcovitý terén může způsobit, že na letišti vašeho plánovaného příletu bude tma jak v pytli ihned po západu slunce. Proto doporučujeme mít vždy časovou rezervu.
Taktéž už víte, že neplatí mýtus, který říká, že noc začíná 30 minut po západu slunce. Délka občanského stmívání/svítání se mění v závislosti na zeměpisné šířce a roční době. Nejkratší stmívání pozorujeme tam, kde sluneční svit dopadá na zemský povrch pod úhlem 90°. Dráha slunce je v tomto místě nejméně sklopená a tím i proces stmívání nejkratší (nejrychlejší). Takové místo je například na rovníku v období jarní nebo podzimní rovnodennosti. Délka stmívání/svítání se zde pohybuje okolo 20 minut. Opakem jsou oblasti za polárním kruhem (66° 33’ 39’’ N/S), kde se slunce v období letního slunovratu nedostane níže než 6° pod horizont a kde panuje v polární den.
Rozcestník
Otázka na závěr.
Na Zemi existují místa, která nejsou za polárním kruhem a přesto zde můžete letět v kteroukoliv hodinu během dne, aniž byste letěli v noci (dle definice ICAO). Jaká místa to jsou a kdy tomu tak je?
Napište nám vaše odpovědi do komentářů.