Nástrahy létání v zimě

Zima má své kouzlo – ostrý, průzračný vzduch, lepší výkon motoru díky vyšší hustotě vzduchu a často klidnější nebe bez termiky. Pro piloty, ale také znamená období, kdy je potřeba věnovat více pozornosti jak údržbě letadla, tak samotnému plánování a provedení letu. Následující přehled shrnuje hlavní nástrahy zimního provozu a doporučení, jak je zvládnout bezpečně a bez zbytečných komplikací.

Příprava letadla na zimu

Palivo a skladování

Pokud se s letadlem delší dobu nelétá, doporučuje se natankovat benzín s minimálním obsahem ethanolu (ideálně E0 nebo maximálně E5). Ethanol totiž váže vodu, která se při poklesu teplot může v nádrži vysrážet, způsobit korozi, zamrznutí palivového potrubí nebo problémy se vstřikováním. Zároveň je vhodné udržovat nádrže co nejvíce plné, čímž se omezí objem vzduchu, a tedy i množství vlhkosti, která by se mohla srážet na stěnách. Minimální obsah ethanolu rovněž ocení gumové palivové hadice.

Ochrana před hlodavci

Hangárované letadlo je v zimě pro hlodavce lákavým útočištěm. Myši a kuny mohou poškodit izolace, kabeláž i čalounění. Jednoduchým opatřením jsou dřevěné nebo plechové ohrádky kolem kol, případně jemné pletivo okolo něj. Dobře fungují i ultrazvukové odpuzovače nebo přírodní pachové repelenty.

Hlodavec lezoucí po letadle v zimě se těžko fotí, a tak jsme si výjimečně pomohli umělou inteligencí. :-) Zdroj: Adam Jandora, Perplexity AI

Motorovka – prevence koroze

V neprovozovaném motoru se v oleji hromadí vlhkost. Pokud se motor nezahřeje na provozní teplotu, voda zůstává v klikové skříni a postupně způsobuje vnitřní korozi ložisek, vačkových hřídelí a pístních čepů. Proto se doporučuje alespoň jednou za 3–4 týdny provést motorovku, dokud se olej nezahřeje a vlhkost se neodpaří. Zároveň se tak motor promaže a jeho díly budou konzervovány olejem proti korozi.

Baterie

Ideální je s letadlem létat i přes zimu. Pokud to počasí nebo vaše dráha nedovolí, nezapomeňte vyndat akumulátor, dobít ho a dát jej do tepla. V případě ponechání akumulátoru přes zimu v letadle, je potřeba jej alespoň 2x za zimu dobít. Dlouhodobé stání v mrazech s vybitou baterií často končí nutností výměny akumulátoru.

Aerodynamické kryty kol

Při provozu na sněhu se často stává, že se v krytech kol hromadí sníh a po zamrznutí zablokuje kola. Pokud létáte v zimě, je vhodné kryty kol sundat – sice mírně vzroste odpor vzduchu, ale předejdete poškození brzd či podvozku.


Létání v podzimních a zimních měsících

Podzim a zima je typickým obdobím rychlého zhoršování dohlednosti, zejména odpoledne a večer. Zdroj: Adam Jandora

Teplota, rosný bod a mlhy

Rozdíl mezi teplotou vzduchu a rosným bodem bývá v zimě velmi malý. Když se tyto hodnoty vzájemně přiblíží na 1 až 2 °C, je vysoké riziko vzniku mlhy nebo nízké oblačnosti. V odpoledních hodinách, před západem slunce se zemský povrch rychle ochlazuje a teplota vzduchu se vyrovná s teplotou rosného bodu, což může znamenat vznik mlhy během několika minut. Mějte na paměti, že mlhy se obecně předpovídají velice těžko. Při plánování letu sledujte trend rosného bodu – pokud se během dne přibližuje teplotě vzduchu, je večerní mlha téměř jistá. Při odpoledních a podvečerních letech na podzim a v zimě je dobré mít riziko mlhy na paměti před každým letem, a promyslet si záložní plány, pokud by vás mlha někde přece jen překvapila. 

Karburátorová námraza

Podzimní a zimní vlhké období je typickým časem pro karburátorovou námrazu, která vzniká při proudění vlhkého vzduchu karburátorem. Teplota v difuzoru může klesnout i o 20 °C pod okolní vzduch – takže i při venkovní teplotě +15 °C se může tvořit led. Proto je důležité včas používat výhřev karburátoru, zejména při nízkých otáčkách, klesání nebo klouzavém letu. Příznaky námrazy jsou pokles výkonu, nepravidelný chod motoru a vibrace. Pomůže okamžité zapnutí výhřevu – i když dočasně klesne výkon, led roztaje a motor se opět rozběhne hladce.

© Carburetor Icing diagram, zdroj: FAA (USA), překlad do češtiny: Adam Jandora, AirGuru.cz

Graf pravděodobnosti námrazy. Zdroj: Carburetor icing-probability chart, Civil Aviation Safety Authority (Austrálie), překlad do češtiny: Adam Jandora, AirGuru.cz

© Zasněžená krajina je téměř černobílá. Zdroj: Adam Jandora

Navigace na sněhu

Zasněžená krajina ztrácí kontrast. Cesty, pole a horizont splývají do bílé plochy a vizuální orientace se stává obtížnou. Navigační body, které jsou v létě jasně viditelné, se v zasněžené krajině ztrácejí.. Pilot by se proto měl více opírat o navigační pomůcky (GPS, mapy, srovnávat tvary řek, lesů…) a udržovat si přesnější povědomí o poloze. Zvlášť v kombinaci s nízkým sluncem a sníženou viditelností může být orientace zrádná.

Kratší den a rychlý přechod do tmy

V zimě je slunce níže nad obzorem a zapadá pod větším úhlem, takže soumrak trvá kratší dobu. Zatímco v létě může být mezi západem a úplnou tmou i půlhodina, v zimě je tma často za 10–15 minut. Pro VFR lety to znamená jediné – plánujte návrat s dostatečnou rezervou, protože zpoždění snadno přeroste v neplánovaný noční let. Bez oprávnění k létání v noci to automaticky znamená tzv. incident a plnohodnotný stav nouze, podobně jako ztráta VMC při letu VFR.

Vzlet a přistání na sněhu

Sníh a rozbředlý povrch zvyšují valivý odpor podvozku, takže vzdálenost potřebná ke vzletu se prodlužuje. Naopak při přistání je problém opačný – sníh nebrzdí, ale klouže. Letadlo má delší dojezd a zhoršenou směrovou stabilitu. Na nezpevněných plochách navíc hrozí poškození vrtule nebo podvozku od zamrzlých hrudek sněhu. Brzdit je vhodné jemně a přistání volit raději s delším dojezdem.

Odkalování paliva

Před každým letem, zejména v zimním období, je důležité pečlivě odkalit palivo. V chladném a vlhkém počasí se v nádržích snadno sráží voda, která má tendenci hromadit se na dně. Pokud letadlo stojí venku a sněží na něj, existuje i riziko, že roztátý sníh nateče přes netěsnící víčko do nádrže. I malé množství vody může při záporných teplotách zmrznout v palivovém systému a způsobit nepravidelný chod motoru nebo jeho zastavení. Pravidelné odkalování paliva tak není jen formální úkon, ale zásadní bezpečnostní opatření.

V IFR létání se v zimě na letadla aplikuje odmrazování a chemie proti námraze. Zdroj: Adam Jandora

Čistota křídla a námraza na zemi

Sníh, led či jinovatka na křídlech nebo ocasních plochách výrazně zhoršují aerodynamické vlastnosti letadla. I tenká vrstva ledu dokáže snížit vztlak o desítky procent, zvýšit odpor a způsobit předčasné odtržení proudění – tím se prodlouží vzletová dráha, zhorší stoupavost a zvýší pádová rychlost. Proto by před každým letem mělo být letadlo důkladně očištěno, a to i v místech, kam není na první pohled vidět – například kolem závěsů křidélek či výškovky. Námraza na zemi je stejně nebezpečná jako za letu.

Namrzání v letu a nulová izoterma

Při letech v zimních měsících je třeba sledovat výšku nulové izotermy, tedy úroveň, kde teplota vzduchu klesá pod 0 °C. V blízkosti této vrstvy a zejména v oblastech s viditelnou vlhkostí (v mracích, mlze, srážkách) může docházet k tvorbě námrazy na konstrukci letadla i vrtuli. Námraza se vytváří velmi rychle a její účinky na aerodynamiku jsou často podceňované – kromě zvýšení odporu a pádové rychlosti, může dojít i k vibracím vrtule či snížení výkonu motoru. V zimě je proto i pro mnohé IFR letadla důležité vyhnout se letu v IMC podmínkách v teplotním rozmezí přibližně −10 °C až +5 °C, kde je riziko námrazy nejvyšší.


Shrnutí

Zimní létání není nutné brát jako „období odpočinku“. Zimní provoz vyžaduje pečlivější přípravu, důslednou kontrolu počasí a opatrnost při manipulaci s letadlem.