Komu slouží letové provozní služby?

Pohled z letištní věže pražského letiště. © ŘLP ČR, s.p.

Pohled z letištní věže pražského letiště. © ŘLP ČR, s.p.

Letové provozní služby (LPS) je obecný termín obsahující čtyři druhy služeb poskytovaných letadlům za letu. Jedná se o službu řízení letového provozu, letovou informační službu, letovou poradní službu a pohotovostní službu. Častěji se v předpisech setkáme s anglickou zkratkou ATS - Air Traffic Services. Pro zjednodušení budeme tuto zkratku používat také. V tomto článku se seznámíme s jednotlivými službami ATS. Zjistíme, co je jejich úkolem, kde se s nimi můžeme setkat a k čemu nám jsou dobré. Jelikož letová poradní služba se v naší zemi a ani u našich sousedů neposkytuje, bude z výčtu vynechána.

ATS mají obecně za úkol:

  • Zabraňovat srážkám letadel;
  • Zabraňovat srážkám letadel na provozní ploše a s překážkami na této ploše;
  • udržovat rychlý a spořádaný tok letového provozu;
  • Poskytovat rady a informace užitečné k bezpečnému a účinnému provádění letů;
  • vyrozumívat příslušné organizace a orgány o letadlech, po nichž se má pátrat nebo kterým se má poskytnout záchranná služba, a v případě potřeby spolupracovat s těmito orgány.

Výčet úkolů ATS je citací z leteckého předpisu L11. V popisu jednotlivých letových provozních služeb si úkoly více rozebereme a vysvětlíme.


Tématice letových provozních služeb se blíže věnujeme v našem e-learningu. Kurz pro piloty, vytvořený z pohledu řídícího letového provozu, Vám pomůže pochopit, co a proč se děje na druhé straně. Zbavíme Vás také nejčastějších frazeologických nešvarů. K dispozici je, jako vždy, bezplatný náhled kurzu.


Středisko oblastního řízení v Maastrichtu. © Eurocontrol

Středisko oblastního řízení v Maastrichtu. © Eurocontrol

Služba řízení letového provozu – ŘLP

Její úkol:

  • Zabraňovat srážkám letadel – pomocí letových povolení a instrukcí udržovat mezi letadly ve vzduchu bezpečné rozstupy, které jsou obecně 5NM horizontálně a 1000 stop vertikálně. V případech, kdy není nutné zajišťovat rozstup, se srážkám zabraňuje poskytnutím informace o provozu.
  • Zabraňovat srážkám letadel na provozní ploše a s překážkami na této ploše – provozní plochou jsou myšleny vzletové a přistávací dráhy a pojezdové dráhy. Obecně platí, že na aktivní vzletové a přistávací dráze může být pouze jedno letadlo, pokud nejsou na daném letišti aplikovány speciálně specifikované, tzv. snížené rozstupy na dráze.
  • Udržovat rychlý a spořádaný tok letového provozu – jinými slovy letadla zbytečně nezdržovat a snažit se, aby provoz rychle, lidově řečeno, odsýpal. Samozřejmě ne na úkor bezpečnosti.

Kde a komu se poskytuje?

Finále dráhy 09 na letišti Brno-Tuřany. © Adam Jandora

Finále dráhy 09 na letišti Brno-Tuřany. © Adam Jandora

  • Všem letům IFR ve vzdušných prostorech tříd A, B, C, D a E – IFR let tedy službu ŘLP využívá prakticky všude. Výjimku tvoří vzdušný prostor třídy G a F. Třída F se u nás ani v okolních státech nevyskytuje, a proto ji zde vynecháme. Třída G je poněkud zrádná. Totiž, zatímco v ČR se IFR let do třídy G prakticky nemá šanci dostat, například na Slovensku třída G sahá až do nadmořské výšky 8000 stop a IFR letu tam tudíž služba ŘLP není poskytována.
  • Všem letům VFR v třídách vzdušného prostoru B, C a D – pilot VFR letu se se službou ŘLP může setkat pouze v řízených prostorech, jako jsou např. CTR a TMA, a ve FIR Praha všude nad letovou hladinou 95. Vstup do těchto prostorů je pouze na povolení od příslušného stanoviště ATS. Díky tomu má řídící letového provozu přehled o všech letadlech ve svém prostoru zodpovědnosti a je schopen zabraňovat srážkám. Buď přímo zajišťuje rozstupy nebo podává informace o dalších letadlech potenciálně nebezpečných pro další průběh letu.
  • Všem zvláštním letům VFR – zvláštní lety VFR, nebo zkráceně ZVFR lety, jsou specialita použitelná pouze v řízeném okrsku (CTR). V okamžiku, kdy je let prováděn jako ZVFR, jsou mu stanovištěm ATS zajišťovány rozstupy nejen od letů IFR, ale také od ostatních ZVFR. Z toho důvodu kapacita CTR při provádění ZVFR rapidně klesá a je potřeba očekávat značně větší zdržení.
  • Veškerému letištnímu provozu na řízených letištích – nezávisle na pravidlech letu se služba ŘLP poskytuje všem letadlům pohybujícím se po řízeném letišti nebo v jeho blízkosti. Definice z předpisu hovoří, že letadlo je v „blízkosti letiště“, když je na provozním okruhu, vstupuje do něj, nebo z něj vystupuje. Jelikož se ale všechna řízená letiště u nás nacházejí v CTR, je služba ŘLP poskytována všem letům v řízeném okrsku bez ohledu na pohyb po okruhu. Pokud se tedy pilot pohybuje po řízeném letišti, je opět předmětem povolení stanoviště ŘLP a různými způsoby se mu dostává ochrany před srážkou s ostatním provozem či překážkami na letišti.

Co může pilot očekávat?

  • Nejvyšší míru zabezpečení před srážkou s ostatním provozem;
  • v závislosti na hustotě provozu diskomfort v podobě zdržení či omezení;
  • zvýšené požadavky na přesnost pilotáže (udržování přidělené hladiny, rychlosti, trati, atd.);
  • zvýšené požadavky při radiotelefonii (frazeologie, „bdělost na kmitočtu“);
  • frekventovanější používání angličtiny v radiotelefonii než v neřízených prostorech.
Středisko v německém Mnichově. © DFS Deutsche Flugsicherung GmbH

Středisko v německém Mnichově. © DFS Deutsche Flugsicherung GmbH

Na co si dát pozor?

  • Nevstupovat do řízeného prostoru bez povolení.
  • Potvrzovat, a hlavně dodržovat vydaná povolení a instrukce. Služba ŘLP zabraňuje srážkám díky tomu, že má přehled o všech letadlech v daném prostoru odpovědnosti i o jejich dalších pohybech.
  • Pokud nejsem schopen dodržet povolení či instrukci, musím to neprodleně oznámit a žádat opravné povolení.
  • Ačkoliv má služba ŘLP za úkol zabraňovat srážkám, ne vždy tak činí dodržováním minim rozstupů. Především mezi VFR lety se ve většině případů pouze předávají informace o okolním provozu a na pilotech už zůstává povinnost, aby se bezpečně vyhnuli.
  • Zbytečně se „nevykecávat“. ;-) S každým nepotřebným slovem navíc můžete blokovat frekvenci v okamžiku, kdy řídící potřebuje vydat instrukci nebo informaci o provozu, a tím tak zabránit sblížení letadel či dokonce srážce.
  • Poslouchat pozorně frekvenci. Jednak získáte obecný přehled o vzdušné situaci okolo, ale hlavně uslyšíte, kdy na frekvenci volají právě vás. V opačném případě je nutné opakovat volání, a to pak v hustším provozu bývá skutečnou komplikací, která řídícímu kazí jeho snahu o uspořádaný a plynulý provoz.

Letová informační služba – FIS

Také letadla letící podle pravidel IFR se mohou pohybovat ve třídě E. Všem těmto letům se jako neřízený VFR let bezpečně vyhnete díky informační službě. © Adam Jandora

Také letadla letící podle pravidel IFR se mohou pohybovat ve třídě E. Všem těmto letům se jako neřízený VFR let bezpečně vyhnete díky informační službě. © Adam Jandora

Její úkol:

© Jakub Taussik

© Jakub Taussik

  • Poskytovat rady a informace užitečné k bezpečnému a účinnému provádění letů – mezi tyto informace patří vše od meteo podmínek na trati a letištích, přes aktuální dostupnost radionavigačních zařízení a změn stavu letišť, po informace týkající se nebezpečí konfliktu s jiným letadlem. FIS může být poskytována stanovištěm ŘLP, stanovištěm Letové informační služby (FIC), případně službou AFIS na neřízených letištích. Dalším způsobem distribuce informací FIS může být rozhlasové vysílání ATIS nebo VOLMET.

Kde a komu se poskytuje?

  • Všem letadlům, kterým může informace prospět.
  • Letadlům, kterým se poskytuje služba ŘLP – stanoviště ŘLP tedy kromě poskytování služby řízení letového provozu poskytuje i FIS. Jelikož služba ŘLP zejména zabraňuje konfliktům mezi řízenými lety a FIS je pouze informativní, má služba ŘLP před poskytováním FIS vždy přednost. Pokud tedy jako pilot žádáte například informaci o počasí na trati a zároveň je nutné zajistit rozstup mezi jinými letadly, popřípadě třeba navektorovat letadlo na přístrojové přiblížení, budete si muset na informace počkat.
  • Letadlům jinak známým příslušným stanovištím ATS – ať už jste v kterémkoliv neřízeném prostoru, kde není za povinnost být na spojení se stanovištěm ATS, vždy je bezpečnější se stanovišti nahlásit. V okamžiku, kdy jste se například na FIC Praha přihlásili a oznámili základní údaje o letu, už jste „známí stanovišti ATS“ a tudíž se vám dostane servisu v podobě informací o provozu (známém i neznámém), o význačném počasí na trati, atd., a současně je vám automaticky poskytována i služba pohotovostní.
Informační služba má k dispozici nejaktuálnější informace o počasí na území celé ČR. © Adam Jandora

Informační služba má k dispozici nejaktuálnější informace o počasí na území celé ČR. © Adam Jandora

Co může pilot očekávat?

  • Získání informací, které pomohou bezpečně vykonat let (jak už bylo řečené výše, jedná se především o informace o provozu, meteorologické podmínky, stav letišť atd.)

Na co si dát pozor?

  • Poskytování FIS pilota nezbavuje povinnosti dívat se z letadla a vyhledávat okolní provoz. Ačkoliv součástí FIS jsou i informace o provozu, ne o každém letadle má stanoviště poskytující FIS informace a ne každého vidí na radaru (pokud má vůbec radar k dispozici).
  • FIS rovněž velitele letadla nezbavuje žádných dalších odpovědností a velitel letadla musí sám rozhodnout o každé zamýšlené změně trajektorie letu. Stanoviště poskytující FIS nemusí mít vždy úplně přesné nebo aktuální informace. Příkladem může být například rychle se měnící počasí v místech, kde není zajištěno nepřetržité pozorování.
  • FIS pilota rovněž nezbavuje povinnosti udělat si předletovou přípravu.
  • Pokud si vyžádáte informace o aktivaci omezených prostorů, tato informace má platnost pouze 15 minut (v případě, kdy je aktivace daného prostoru předem naplánovaná v AUP). Poté je nutné se zeptat znovu nebo považovat dotazovaný prostor za aktivovaný a vyhnout se mu.

Armáda České republiky provozuje v rámci služby SAR vrtulník W-3A Sokol. © Martin Kovář

Armáda České republiky provozuje v rámci služby SAR vrtulník W-3A Sokol. © Martin Kovář

Pohotovostní služba - ALRS

Její úkol:

  • Vyrozumívat příslušné organizace a orgány o letadlech, po nichž se má pátrat nebo kterým se má poskytnout záchranná služba, a v případě potřeby spolupracovat s těmito orgány – zjednodušeně řečeno zaktivovat záchranné složky, pokud existuje důvodné podezření, že je letadlo v nouzi nebo havarovalo. Existují 3 stupně nouzových údobí. Údobí nejistoty, údobí pohotovosti a údobí tísně. Pro každé z těchto údobí existují podmínky, podle kterých se vyhlašují, a na základě vyhlášeného typu nouzového stavu záchranné složky reagují.

Komu se poskytuje?

  • Všem letadlům, kterým se poskytuje služba řízení letového provozu – stejně jako FIS i pohotovostní služba je poskytována automaticky všem letům, kterým je poskytována služba ŘLP. Pokud se tedy letadlo pohybuje v řízeném prostoru, má automaticky zaručeno poskytování pohotovostní služby. Všechny služby v tomto případě poskytuje příslušné stanoviště ATS.
  • Všem ostatním letadlům (pokud je to proveditelné), která mají podaný letový plán, nebo letadlům jinak známým letovým provozním službám – pokud letíte podle letového plánu, nebo se i bez něj nahlásíte stanovišti poskytující služby ATS, automaticky se opět stáváte předmětem pohotovostní služby. Poskytování pohotovostní služby u letu s letovým plánem končí informováním stanoviště poskytujícím FIS o provedeném přistání, případně uzavřením letového plánu za letu frázemi: „OK-XXX, ukončuji letový plán“ a nebo „OK-XXX, closing my flight plan.“ U letů bez plánu stačí požádat o odchod z frekvence, jehož potvrzením ze strany stanoviště ATS se stáváme opět neznámým provozem, který není předmětěm pohotovostní služby.
  • Kterémukoliv letadlu, o kterém je známo nebo se předpokládá, že je předmětem protiprávního činu – ať jste, nebo nejste na spojení, kód odpovídače 7500 automaticky znamená vyhlášení údobí pohotovosti, pokud sami neuvedete, že se jedná o omyl. Stanoviště ATS by nemělo v tomto případě situaci přímo zmiňovat nebo se na ni dotazovat po frekvenci, a to z důvodu možného vyzrazení pilotem nastaveného kódu při poslechu únosce.

Co může pilot očekávat?

  • V případě stavu nouze prioritu ve vzduchu, a když je to časově proveditelné, připravené záchranné složky na předpokládaném místě přistání.
  • Vyhlášení pátrání a služby SAR (Search and Rescue) v případě havárie či přistání do terénu

Na co si dát pozor?

Eurocopter EC135 letecké záchranné služby. © Zdeněk Černý

Eurocopter EC135 letecké záchranné služby. © Zdeněk Černý

  • Při letu podle letového plánu na neřízené letiště oznámit stanovišti poskytujícím pohotovostní službu bezpečné přistání do 30 minut od ETA (očekávaný čas přistání). To je možné udělat po frekvenci nebo telefonicky. Pohotovostní službu na drtivé většině neřízených letišť poskytuje (od 28. února 2019 i v sektoru Morava) FIC Praha. Telefonní číslo 220 374 393. Podat informaci o přistání není nutné na letištích, kde je poskytována služba AFIS. Takové stanoviště totiž poskytuje pohotovostní službu také.
  • Pokud stanovišti ATS oznámíte ukončení letového plánu ještě za letu po frekvenci, není již nutné po přistání cokoliv telefonovat.
  • V případě letu podle letového plánu a přistání na jiném letišti než je plánováno, je opět potřeba tuto informaci po přistání předat stanovišti ATS. To zajistí rozeslání zprávy ARR (potvrzení přistání), díky čemuž nemusí na cílovém letišti vyhlašovat pátrání, když se v původně plánovaný čas neobjevíte.
  • Pokud tedy letíte s letovým plánem a nesplníte jeden z předchozích bodů, vystavujete se riziku, že 30 minut po vypočítaném nebo oznámeném předpokládaném času přistání po vás bude vyhlášeno pátrání.
  • Pakliže letíte bez letového plánu a jste na spojení se stanovištěm poskytujícím FIS, je nutné vždy ohlásit opuštění frekvence. Jste totiž provozem takzvaně známým, a tím pádem je vám poskytována i pohotovostní služba. Když opustíte frekvenci bez oznámení a k tomu z nějakého důvodu zmizíte z radarového zobrazení, stanoviště, které vám poskytuje pohotovostní službu, neví, zda ještě v pořádku letíte, nebo jste někde havarovali, a podle toho vyhlašuje příslušný stupeň údobí nouze.

Středisko v německém Langenu. © DFS Deutsche Flugsicherung GmbH

Středisko v německém Langenu. © DFS Deutsche Flugsicherung GmbH

Závěrem je třeba říci, že ačkoliv se požadavky služeb ATS někdy mohou zdát otravné a omezující, byly navrženy pro vyšší úroveň bezpečnosti v letectví pro dobro všech pilotů a jiných účastníků letového provozu. Navíc letové provozní služby mají slovo „služba“ přímo v názvu a piloti jsou jejími hlavními uživateli. Proto není třeba se bát na frekvenci zeptat na informace či požádat o povolení. Letové provozní služby jsou tu pro vás. :-)