Rozdělení vzdušného prostoru II.

prostory+1.jpg

V minulém článku jsme se podívali na rozdělení vzdušného prostoru z obecného hlediska, a sice na jeho třídy. Nyní nás čeká podrobnější dělení na jednotlivé prostory vytvořené pro potřeby letových provozních služeb (LPS). Tyto prostory se nejčastěji označují jejich zkratkami, z nichž většinu každý z pilotů slyšel. Označení CTR, TMA, ATZ, TRA a mnoho dalších se v letecké hantýrce používají zcela běžně. Ne každý však už ví, co daná zkratka znamená, k čemu takový prostor je a jak se v něm chovat. Pro lepší pochopení si také uvedeme příklady z českých reálií.

Odkazy na jednotlivé části tohoto článku:

Příklad schématického členění prostorů. CTR se může nacházet jak samostatně ve FIR, tak i v nebo pod CTA. Zároveň může být obklopeno prostorem TMA, který také může stát samostatně nebo uvnitř řízené oblasti CTA. Řízené oblasti CTA a TMA však musí být alespoň 200m (700ft) nad zemí nebo vodou, kdežto CTR musí začínat od země.

Příklad schématického členění prostorů. CTR se může nacházet jak samostatně ve FIR, tak i v nebo pod CTA. Zároveň může být obklopeno prostorem TMA, který také může stát samostatně nebo uvnitř řízené oblasti CTA. Řízené oblasti CTA a TMA však musí být alespoň 200m (700ft) nad zemí nebo vodou, kdežto CTR musí začínat od země.


FIR   

Význam zkratky: Flight Information Region = Letová informační oblast

Definice: Vzdušný prostor stanovených rozměrů, v němž se poskytuje letová informační služba a pohotovostní služba.

FIR je největší jednotkou dělení vzdušného prostoru. Obsahuje veškerý vzdušný prostor nad daným územím s výjimkou, kdy je nad ním zřízena horní letová informační oblast (UIR). Matematicky řečeno se jedná o nadmnožinu, jelikož jeho součástí jsou všechny ostatní prostory. FIR může pokrývat celý vzdušný prostor státu (např. Rakousko, Slovensko), více států (Srbsko + Černá Hora, Belgie + Lucembursko), případně vzdušný prostor jednoho státu může být rozdělen na více FIRů (Německo, Francie). FIR může obsahovat jakoukoliv třídu vzdušného prostoru, tzn. třídu A až G. Více se o třídách vzdušného prostoru dočtete v prvním díle tohoto článku.

V ČR máme zřízen jeden FIR, který je horizontálně vymezen státní hranicí. Vertikálně sahá od země do letové hladiny 660. Jeho označení je FIR Praha a jak definice napovídá, v celém jeho rozsahu se poskytuje letová informační a pohotovostní služba.

Mapa spodního vzdušného prostoru - © Eurocontrol

Příklad rozdělení vzdušného prostoru na letové informační oblasti -  © Adam Jandora

Příklad rozdělení vzdušného prostoru na letové informační oblasti - © Adam Jandora


UIR

Význam zkratky: Upper Flight Information Region = Horní letová informační oblast

Definice: Letová informační oblast pokrývající horní vzdušný prostor.

Jedná se o typ FIRu, který začíná v definované letové hladině. Tato hladina se může měnit stát od státu. UIR vertikálně navazuje na „klasický“ FIR, avšak zřizuje se pouze tam, kde je to vhodné. U nás UIR zaveden není, avšak Němci nad svými třemi FIRy Muenchen, Langen a Bremen mají zřízeny dva UIRy Rhein a Hannover, viz obrázek.

Mapa horního vzdušného prostoru - © Eurocontrol


 CTA

Význam zkratky: Control Area = Řízená oblast

Definice: Řízený vzdušný prostor sahající nahoru od stanovené výšky nad zemí.

CTA je druh prostoru, kde se kromě letové informační a pohotovostní služby poskytuje také služba řízení letového provozu. Všechny tři zmíněné služby pro IFR lety poskytuje stanoviště ŘLP. Avšak letová informační a pohotovostní služba pro lety VFR v prostoru třídy E, který také spadá do CTA, mohou být delegovány na letové informační středisko FIC. CTA může obsahovat pouze ty třídy vzdušného prostoru, kde se poskytuje služba řízení letového provozu. Tedy třídy A, B, C, D a E. Jednotlivé CTA jsou součástí FIRu.

FIR Praha obsahuje pět CTA. CTA 1 Praha, CTA 2 Praha, CTA Brno, CTA Ostrava a CTA Karlovy Vary. Všechny jmenované, kromě CTA 2 Praha, mají spodní hranici v 1000 stopách nad terénem. Čili na horní hranici prostoru třídy G. Informace o přesných hranicích a rozměrech jednotlivých CTA, jakož i informace o poskytovatelích LPS a jejich frekvencích, jsou k nalezení v AIPech jednotlivých států v části ENR 2.1.


TMA

Význam zkratky: Terminal Control Area = Koncová řízená oblast

Definice: Řízená oblast ustanovená obvykle v místech, kde se tratě letových provozních služeb sbíhají v blízkosti jednoho nebo více hlavních letišť.

Prostor sestupu Boeingu 747 do Lipska byl “ochráněn” místním TMA. - © Jakub Vaněk

Prostor sestupu Boeingu 747 do Lipska byl “ochráněn” místním TMA. - © Jakub Vaněk

TMA je řízený prostor sloužící primárně k ochraně IFR příletů a odletů na/z řízeného letiště. Jsou zde poskytovány všechny tři základní letové provozní služby stanovištěm ŘLP. Obvykle se jedná o přibližovací stanoviště řízení (Approach control centre, APP). TMA je běžně složeno z více částí, jenž připomínají schody. Čím blíže letišti daná část TMA leží, tím nižší je jeho spodní hranice. Třída vzdušného prostoru v TMA může být prakticky jakákoliv, kromě tříd G a F, jelikož by se pak jednalo o neřízený prostor. Obvykle se setkáváme s TMA třídy C a D, což je případ ČR. Třída vzdušného prostoru daného TMA určuje, kdo a za jakých podmínek do něj může vstoupit, a jaké jsou uvnitř poskytovány služby letům IFR a VFR.

Setkat se můžeme i se zkratkou MTMA, kde M znamená Military. Jedná se tedy o TMA, kde služby poskytuje vojenské stanoviště LPS. TMA a MTMA mohou být součástí CTA, a společně s nimi jsou součástí FIRu.

Ve FIR Praha můžeme najít TMA pěti civilních letišť. Praha, Brno, Ostrava, Karlovy Vary a Vodochody. S výjimkou TMA Praha, ve kterém je třída vzdušného prostoru C, jsou všechna TMA třídy D. Vojenská TMA jsou rovněž třídy D a patří mezi ně MTMA Čáslav, Pardubice, Náměšť a Kbely. Detailní popis jednotlivých TMA a MTMA je opět k nalezení v AIPu, části ENR 2.1.


CTR

Význam zkratky: Control Zone = Řízený okrsek

Definice: Řízený vzdušný prostor, sahající od povrchu země do stanovené výšky.

Jedná se o druh prostoru zřizovaný v okolí řízených letišť pro ochranu letištního provozu. Minimální rozměr je 5 námořních mil od středu letiště, ale běžně bývají větší. Nejčastější třídou vzdušného prostoru v CTR bývá v ČR třída D. Analogicky jako u TMA, i zde se můžeme setkat s vojenskou mutací MCTR.

AIP ČR uvádí šest civilních a čtyři vojenská řízená letiště, z nichž každé disponuje svým CTR/MCTR. Jedná se o Prahu/Ruzyni, Brno/Tuřany, Ostravu/Mošnov, Karlovy Vary, Kunovice, Vodochody, Čáslav, Pardubice, Kbely a Náměšť. Přesně popsané hranice jednotlivých CTR/MCTR se nacházejí v textové části AIP daného letiště v části AD.


P

Význam zkratky: Prohibited Area = Zakázaný prostor

Definice: Část vzdušného prostoru od země do stanovené výšky, ve kterém nesmí probíhat let.

Zakázané prostory jsou zřizovány pro ochranu pozemních staveb. Nejedná se tedy o prostory, které by chránily pilota. Může se jednat o významné památky a budovy, jaderné elektrárny, skladiště nebezpečných materiálů či továrny pracující s těmito materiály. Civilní let bez předchozího povolení příslušného úřadu za normálních okolností nesmí prostorem proletět.

V ČR jsou vytvořeny zakázané prostory například kolem Pražského hradu, elektráren Temelín a Dukovany, bývalého muničního skladu Vrbětice nebo neratovické chemičky. Kompletní seznam zakázaných prostorů, včetně jejich rozměrů, se nachází v AIPu, části ENR 5.1.


R

Význam zkratky: Restricted Area = Omezený prostor

Definice: Vzdušný prostor vymezených rozměrů nad pevninou nebo teritoriálními vodami státu, ve kterém je let letadla omezen v souladu se stanovenými podmínkami.

Prostor R2  chrání například i hnízdiště kriticky ohroženého Sokola stěhovavého v NP České Švýcarsko - © Václav Sojka

Prostor R2 chrání například i hnízdiště kriticky ohroženého Sokola stěhovavého v NP České Švýcarsko - © Václav Sojka

Omezený prostor se opět stanovuje pro ochranu „života na zemi“. Není natolik restriktivní jako zakázaný prostor, a za určitých podmínek popsaných v AIPu je možné v něm provést let. Tyto podmínky jsou pro každý prostor speciální.

Na našem území jsou vyhlášeny omezené prostory nad národními parky a nad centrem hlavního města Praha. Jejich přesné rozměry a podmínky vstupu jsou opět k nelezení v AIPu, části ENR 5.1.


D

Význam zkratky: Dangerous Area = Nebezpečný prostor

Definice: Vzdušný prostor vymezených rozměrů, ve kterém mohou v určité době probíhat činnosti nebezpečné pro let letadla.

Prostor D10  - Největší zásobník plynu v ČR v jihomoravských Dolních Dunajovicích - © Innogy Gas Storage

Prostor D10 - Největší zásobník plynu v ČR v jihomoravských Dolních Dunajovicích - © Innogy Gas Storage

Americký vojenský bezpilotní letoun Global Hawk  © Northrop Grumman Corporation

Americký vojenský bezpilotní letoun Global Hawk © Northrop Grumman Corporation

Nebezpečné prostory slouží k ochraně letadel. Průlet nebezpečným prostorem není zakázán, nicméně se nedoporučuje kvůli zvýšenému riziku nehody. To může být způsobeno například vypouštěním plynu nebo likvidací výbušnin. Novinkou jsou nebezpečné prostory vytvořené k řízeným haváriím vojenských bezpilotních letadel, konkrétně se jedná o prostory D11, D13 a D14 v prostorech vojenských újezdů s minimálním osídlením obyvatelstvem.

Seznam nebezpečných prostorů, jejich rozměrů a povahy nebezpečí, se nachází v AIPu, části ENR 5.1.


TSA

Význam zkratky: Temporary Segregated Area = Dočasně vyhrazený prostor

Definice: Definovaná část vzdušného prostoru za normálních okolností v pravomoci jedné složky letectví, která je na základě společné dohody dočasně vyhrazena pro výhradní použití jinou složkou letectví a přes kterou nebude povolen průlet jiného provozu.

Prostor TSA4  - Střelba AČR z protiletadlového raketového kompletu S-10M během cvičení ve vojenském újezdu Hradiště (TSA4). -  © kpt. Jana Samcová, Jan Kouba

Prostor TSA4 - Střelba AČR z protiletadlového raketového kompletu S-10M během cvičení ve vojenském újezdu Hradiště (TSA4). - © kpt. Jana Samcová, Jan Kouba

TSA jsou většinou prostory využívané vojáky k leteckým nebo střeleckým činnostem. Průlet tímto prostorem v době jeho aktivace obecně není povolován. Jedinou výjimkou pro civilní uživatele je oblétávání souvislých prostorů bouřkové činnosti. Informaci o aktivaci prostoru za letu mohou poskytnout stanoviště LPS. Tato informace je však platná pouze 15 minut a po uplynutí této doby se pilot musí dotázat znovu, nebo považovat prostor za aktivní. Za provoz uvnitř TSA je zodpovědné stanoviště, které má daný prostor v používání.

Popis jednotlivých TSA ve FIR Praha, jejich rozměry, činnosti v nich prováděné, se nacházejí v AIPu, části ENR 5.2.


TRA

Význam zkratky: Temporary Reserved Area = Dočasně rezervovaný prostor

Definice: Definovaná část vzdušného prostoru za normálních okolností v pravomoci jedné složky letectví, která je na základě společné dohody dočasně rezervovaná pro specifické použití jinou složkou letectví a přes kterou může na základě ATC povolení proletět jiný provoz.

SAAB JAS 39C Gripen Armády ČR -  © Mojmír Vavrečka

SAAB JAS 39C Gripen Armády ČR - © Mojmír Vavrečka

TRA jsou v ČR opět primárně prostory určené pro vojenské lety. Na rozdíl od TSA je však možné po koordinaci s uživatelem prostoru povolit průlet aktivním TRA i civilnímu letu. Informace o aktivaci příslušných prostorů může za letu podat příslušné stanoviště LPS. Znovu ale platí, že tato informace se dá považovat za platnou pouze 15 minut! Po uplynutí této doby se pilot musí dotázat znovu, nebo považovat prostor za aktivní.

Popis jednotlivých TRA ve FIR Praha, jejich rozměry, činnosti v nich prováděné, se nacházejí v AIPu, části ENR 5.2.

Pozn.1: Všechny prostory P, R, D, TSA a TRA jsou rovněž zakresleny v mapě, která je k nalezení v AIPu, části ENR 6.3.

Pozn.2: Zatímco prostory P, R a D jsou trvalého charakteru, TSA a TRA se aktivují podle požadavků uživatele. V případě plánované aktivace TSA a TRA se dá tato informace najít v aplikaci AisView. Ta rovněž dokáže zobrazit všechny prostory zmíněné v tomto článku.


ATZ

Aerovlekový provoz na letišti Brno - Medlánky -  © František Brablc

Aerovlekový provoz na letišti Brno - Medlánky - © František Brablc

Význam zkratky: Aerodrome Traffic Zone = Letištní provozní zóna

Definice: Vzdušný prostor stanovených rozměrů, který slouží k ochraně letištního provozu.

ATZ je v ČR zřizováno na neřízených letištích. Standardně sahá do vzdálenosti 3 NM od vztažného bodu letiště a do nadmořské výšky 4000 stop. Pokud by ATZ zasahovalo svými rozměry do prostoru s vyšší prioritou (CTR, TMA, TRA, TSA, …), je ATZ “ořezáno” tímto prostorem.

Informace k jednotlivým ATZ neřízených letišť v ČR se nacházejí ve VFR příručce Letecké informační služby ŘLP ČR, s.p.


RMZ

edited.jpg

Význam zkratky: Radio Mandatory Zone = Oblast s povinným radiovým spojením

Definice: Vzdušný prostor stanovených rozměrů, ve kterém musí být letadlo vybaveno radiostanicí a provozovat ji.

Jedná se o část prostoru tříd E a G, kde by za normálních okolností VFR let nemusel udržovat obousměrné radiové spojení, ale příslušný úřad nařídil opak. Standardní požadavky na spojení jsou dány třídou vzdušného prostoru a druhem letu (IFR/VFR).

Ve FIR Praha aktuálně není žádné RMZ, jelikož RMZ Hradec Králové bylo k 28. únoru 2019 zrušeno. Se zavedením TRA pro všeobecné letectví bude RMZ stanoveno uvnitř takových prostorů.


TMZ

Význam zkratky: Transponder Mandatory Zone = Oblast s povinným odpovídačem

Definice: Vzdušný prostor stanovených rozměrů, ve kterém je pro letadlo povinné vybavení odpovídači hlásícími tlakovou nadmořskou výšku a jejich provozování.

© Garmin

© Garmin

TMZ je část vzdušného prostoru, ve které příslušný úřad nařídil vybavení letadla funkčním odpovídačem sekundárního radaru v módu A a C, nebo S. Požadavky na vybavení odpovídačem v konkrétním FIRu jsou v AIPu, části GEN 1.5.