Dron je hračka. Omyl?

mavic.PNG

Dá se koupit téměř kdekoliv, pravidla vám ale všude nevysvětlí...

Kvadrokoptéra, dron, UAV, UAS, RPAS... Mnoho názvů, stejná pravidla. Vlastně ne tak úplně stejná. Záleží zda je dron provozován rekreačně či komerčně, a také jaká je jeho hmotnost. V některých případech je nutné, aby pilot (ano, pokud ovládáte bezpilotní systémy, jste účastníkem leteckého provozu, jste "dálkově řídící pilot") prošel náležitým výcvikem a disponoval požadovanými dokumenty, aby mohl daný let provést. Pojďme se podívat, jak létat s dronem legálně podle povahy letu.

Zkratky, se kterými se lze setkat v české a ICAO legislativě:

  • UAV - Unmanned Aerial Vehicle (Bezpilotní letadlo)

  • UAS - Unmanned Aerial Systems (Bezpilotní systémy)

  • RPA - Remotely Piloted Aircraft (Dálkově řízené letadlo)

  • RPAS - Remote Piloted Aircraft System (Systém dálkově řízeného letadla)

  • UTM - Unmanned Aircraft System Traffic Management (Uspořádání letového provozu bezpilotních letadel)

  • VLOS - Visual Line Of Sight Operations (Provoz ve vizuálním dohledu)

Pro osoby v letadle může být srážka fatální

naklon.jpg

Není radno podceňovat nebezpečí, které způsobuje každý pilot dronu, který nedodržuje předpisy. Dron svojí přítomností v místech, kde nesmí být, může zavinit život ohrožující situace s katastrofickými následky. Pilot letadla nejenže s přítomností dronu mimo třídu G nepočítá, ale velice těžko by se mu dokázal vyhnout. Zejména vezmeme-li v úvahu velikost těchto létajících zařízení a možnost je za letu vůbec rozpoznat. I malá jednomotorová letadla běžně létají rychlostí přes 200 km/h. Drona o velikosti DJI Mavic (v úvodním obrázku) lze z letícího letadla zahlédnout na vzdálenost 200 metrů (to je můj optimistický odhad). V takovém případě má pilot na reakci pouze kolem 3,5 sekundy, aby prudce změnil směr letu. V případě proudových letadel při rychlosti 450 km/h má posádka jen 1,6 sekundy od zpozorování dronu do srážky, což hraje v definitivní neprospěch letadla.

I dron této velikosti a váhy může za určitých okolností připravit letadlo o funkčnost pohonné jednotky, vážně narušit křídlo nebo skrz čelní sklo zranit posádku na palubě. Nakonec, když tohle všechno dokáže i běžně velký opeřený dravec z masa a kostí, potom tvrdá krabička s rotujícími součástkami zcela prokazatelně také. Navíc o tom nemusíme ani teoretizovat díky výzkumu University of Dayton Research Institute, kde to vyzkoušeli a natočili. O výsledku se přesvědčte sami. Mimochodem, většina letadel má v křídlech palivové nádrže.

DJI Phantom 2 při nárazu do křídla Mooney M20 v rychlosti 383 km/h.   Video: University of Dayton Research Institute

DJI Phantom 2 při nárazu do křídla Mooney M20 v rychlosti 383 km/h.
Video: University of Dayton Research Institute

Těsné minuti vrtulníku s dronem na Floridě.  Video zde.

Těsné minuti vrtulníku s dronem na Floridě. Video zde.

Letecká legislativa je po celém světě jeden z nejkonzervativnějších oborů. Když k tomu přidáme raketové tempo vývoje ze strany výrobců bezpilotních prostředků a jejich finanční dostupnost, je to recept přinejmenším na zmatek. Přestože se už ve většině evropských zemích povedlo implementovat nějaká pravidla pro létání s drony, rozhodně se nedá říci, že by panovala shoda v jejich znění. To by se však brzy mělo změnit díky snaze EASA (Evropská agentura pro bezpečnost letectví) a Eurocontrol (Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu) a jejich návrhu na sjednocení evropských pravidel pro provoz bezpilotních prostředků, a nejen to. Dokonce připravují implementaci bezpilotního leteckého provozu do uspořádání letového provozu letadel.

Legální rekreační létání s dronem

Odhaduje se, že v Česku je nakoupeno kolem 100 000 dronů. Z toho pouze cca 800 strojů splňuje legislativu pro komerční činnost. Zbytek se považuje za rekreační, přestože to mnoho jedinců porušuje. Část z nich to dokonce dělá vědomě, bohužel.

Jak tedy létat rekreačně a zároveň legálně, abych jako poctivý pilot nic neporušil?

Zjednodušený výtah pravidel:

  • Nelétat nad hustě osídleným prostorem;
  • nelétat blíže než 5,5 km od jakéhokoliv letiště bez povolení;
  • dodržovat bezpečnou vzdálenost od osob;
  • nelétat v blízkosti pozemních komunikací, energetických sítí a produktovodů;
  • nepřekračovat nejvyšší povolenou výšku 100m (v CTR) nebo 300m nad terénem;
  • výsledkem letu nesmí být komerční činnost (foto, video);
  • hmotnost dronu není vyšší než 0,91 kg.

Podrobněji se k pravidlům, uložených leteckými předpisy dle zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví, dostaneme hned další částí článku.

Doplněk X předpisu L2 - bible "dronařů"

Přesné znění pravidel najdeme v Doplňku X leteckého předpisu L2 na stránkách Letecké informační služby Řízení letového provozu ČR. Pokud jste se dočetli až sem, znamená to, že vás předpisy zajímají, a proto si pojďme Doplněk X vysvětlit blíže i se souvislostmi, které v něm nenajdete.

Bezpilotní letadlo je nadřazená kategorie pro dálkově řízená letadla, autonomní letadla i modely letadel. Předpis uvažuje jako bezpilotní letadlo všechna letadla bez pilota na palubě, kromě modelů letadel s maximální vzletovou hmotností nepřesahující 25 kg. K tomu je potřeba definovat model letadla:

Model letadla je letadlo, které

  • není schopné nést člověka na palubě, je používané pro soutěžní, sportovní nebo rekreační účely ;
  • není vybaveno žádným zařízením umožňujícím automatický let na zvolené místo, a které, v případě volného modelu, není dálkově řízeno jinak, než za účelem ukončení letu nebo které, v případě dálkově řízeného modelu, je po celou dobu letu pomocí vysílače přímo řízené pilotem v jeho vizuálním dohledu.

Tak hovoří předpis. Jinými slovy, váš dron není modelem letadla, pokud disponuje například funkcí RTH (Return To Home) nebo jinou funkcí umožňující automatický let, i přestože většinu času drona ovládáte sami. V takovém případě máte bezpilotní letadlo.

Dále Doplněk X říká, že let bezpilotního letadla smí být prováděn jen takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti létání ve vzdušném prostoru, osob a majetku na zemi a životního prostředí. To znamená, že musíte provést taková opatření, aby se nemohlo například v případě poruchy stát, že se dron zřítí někomu na auto, nebo dokonce na hlavu. Máte v zásadě dvě možnosti: buď do prostoru s tímto rizikem vůbec nelétat, nebo se s dotčeným subjektem předem domluvit (nejlépe písemně) na způsobu provozu a souhlasu s vaší činností. V případě veřejných prostranství, silnic, dálnic, železnic nebo vedení vysokého napětí je takový souhlas komplikovanou záležitostí, mnohdy spojenou s uzavřením daného místa pro veřejnost, takže na létání nad podobnými místy můžete s klidem zapomenout.

Dohled pilota

Mnoho modelů nám nabízí dosah signálu ovládání na vzdálenost několika kilometrů. Tady ovšem opatrně, protože předpis nám udává povinnost mít dron neustále na dohled pouhým okem, a to bez pomoci vizuálních pomůcek (vyjma dioptrických brýlí a kontaktních čoček). Takže i když budete létat kupříkladu s VR brýlemi, měli byste s sebou mít i poučenou osobu, která bude drona vizuálně sledovat a bude vyhodnocovat dohlednost, překážky a okolní letový provoz.

Odpovědnost

Stejně jako pilot u letadel, i u dronu za provedení bezpečného letu, včetně předletové přípravy a kontroly, je odpovědná osoba, která bezpilotní letadlo dálkově řídí (bez ohledu na úroveň automatizace systému řízení letu).

Pilot odpovídá za to, že:

  • a) bezpilotní systém bude používán pouze k účelu, ke kterému byl navržen a vyroben, případně, k němuž byl schválen ÚCL (Úřad pro civilní letectví); a
  • b) bude provozovat pouze bezpilotní systém, jehož způsob použití a technické parametry jsou v souladu s požadavky, které doplněk X obsahuje, nestanoví-li ÚCL jinak.

Doplněk X dokonce ukládá pilotovi povinnost zaznamenávat informace o letu. Informace musí obsahovat datum letu, jméno pilota, označení letadla, místa vzletu a přistání, dobu letu a celkovou dobu všech letů, druh letové činnosti a potenciální události související s bezpečností letu.

Vzdušný prostor

Tohle je jedna z nejdůležitějších kapitol létání s dronem. Běžný laik, letectvím nepolíbený, se mnohdy těžko smiřuje s faktem, že i ve vzduchu jsou nastaveny hranice. Vždyť je to přeci volný prostor! O to větší jsou nároky na piloty v jejich dodržování. Také jen díky konzervativnímu a poctivému přístupu letectví je to nejbezpečnější způsob dopravy - tedy hned po eskalátoru. :-) Není to přinejmenším škoda? Zkazit to provozem dronů?

V ČR existují čtyři třídy vzdušného prostoru. Třídy C a D jsou řízené, E a G jsou neřízené (bavíme-li se o pravidlech pro lety VFR, tedy lety za viditelnosti, nikoliv podle přístrojů). Pro pochopení rozdělení vzdušného prostoru budete potřebovat Leteckou mapu ICAO (k zakoupení zde od ŘLP) nebo garantované online zobrazení DronView z dílny ŘLP ČR, které je speciálně upravené pro potřeby létání s drony. Pro komplexnější zobrazení všech prostorů pilotům slouží podobná aplikace AisView, také vyrobená a garantovaná ŘLP ČR.

Kde může bezpilotní letadlo létat?

Pokud nemáte zvláštní povolení od ÚCL, tak lze létat bez koordinace (tedy aniž byste se museli domluvit ŘLP nebo provozovatelem letiště) dle následujících pravidel:

Dron s maximální vzletovou hmotnosti ≤ 0,91 kg:

  • Ve vzdušném prostoru třídy G (tj. mimo řízené a omezené prostory do výšky 300 m nad zemí); a
  • v prostorech ATZ, RMZ, CTR a MCTR do výšky 100 m nad zemí a vždy mimo ochranná pásma letiště.

Dron s maximální vzletovou hmotností > 0,91 kg a ≤ 25 kg:

  • Ve vzdušném prostoru třídy G (tj. mimo řízené a omezené prostory do výšky 300 m nad zemí); a
  • v prostorech CTR, MCTR ve vzdálenosti větší než 5 500 m od vztažného bodu daného letiště do výšky 100 m nad zemí.

Obrázek 1 z Doplňku X v podobě platné k 28.1.2019. Aktuální znění najdete vždy na webu LIS ŘLP ČR.

Obrázek 2 z Doplňku X v podobě platné k 28.1.2019. Aktuální znění najdete vždy na webu LIS ŘLP ČR.

Pro lety mimo tyto pravidla, anebo s drony těžšími než 25 kg, je nutná koordinace, respektive povolení k létání od ÚCL - viz tabulku níže.

Barevně doplněná tabulka 1 z Doplňku X v podobě platné k 28.1.2019. Aktuální znění najdete vždy na webu LIS ŘLP ČR.

S žádným dronem se nesmí létat v zakázaných, nebezpečných, omezených, rezervovaných a vyhrazených prostorech - k tomu vám opět pomůže aplikace DronView, která vám na vybraný časový úsek zobrazí na mapě aktivní prostory tohoto typu.

Vertikální řez rozdělením vzdušného prostoru

Co říci závěrem?

Za všech okolností nezapomeňte ke všem pravidlům přidat i dávku selského rozumu. Pokuty, které neukázněným pilotům dronů rozdává ÚCL dosahují i šestimístných cifer. I přesto se najde relativně hodně "specialistů", kteří své dech beroucí záběry z dronu nad zalidněnými náměstími dokonce sdílí na internetu. O to jednodušší práci potom má ÚCL při pátrání po hříšníkovi. Riskovat se zkrátka nevyplácí.

Závěrem bych poznamenal, že největší neštěstí může způsobit dron v blízkosti letišť (i těch malých), nemocničních heliportů, elektrických rozvoden, skladů výbušných látek a dalších objektů nebezpečné povahy. Před každým letem se přesvědčte, že se k podobným místům nepřiblížíte raději ani na kilometr, a u letišť kde neznáte vzdušný prostor rozhodně ne blíže než 5,5 km!

BBC Casualty - Helicopter Accident Caused By Drone (YouTube.com)